Plantun de Prouvènço

Pèr counèisse e recounèisse li planto d'encò nostre

fotò
fotò Vióuleto

Viola odorata

Violaceae

Autre noum : Vióuleto-fèro.

Nom en français : Violette odorante.

Descripcioun :
Demié li vióuleto sènso cambo, èi la mai eisado d'èstre segur. Fai de fiéu (estouloun) que couron sus lou sòu, si fueio soun quàsi roundouno e sènt qu'embaumo. Lis estipulo soun larjo emé de franjo courteto (fotò). Pòu i'agué de bastard emé V. alba e V.suavis.

Usanço :
Li fueio se manjon en ensalado o peréu bouta dins la soupo. Dins vòsti pastissarié poudès i'apoundre li flour que soun poulideto. Li vióuleto soun vertuouso contro lis enfecioun e li destourbo respiratiéu. Lis erbouristo se n'en servon pèr sougna tout un fube de malautié.

Bioulougìo - Usanço - Classificacioun

Port : Erbo
Taio : 10 à 20 cm
Fueio : basalo
Tipe bioulougico : Emicriptoufite
Cicle bioulougico :
Planto renadivo
Fourestiero : Noun

Coulour de la flour : Vióuleto
Petalo : irreguliero
Ø (o loungour) flour : 12 à 14 mm
Flourido : Printèms Ivèr
Febrié à abriéu
Aparado : Noun

Empouisounanto : Noun
Manjadisso : Vo
Espetouranto
Vertuouso : Contro lou mau-de-terro
Antiseptico

Gènre : Viola
Seicioun : Viola
Famiho : Violaceae
Ordre : Malpighiales
Filougenìo : Tracheophyta

Ref. sc. : Viola odorata L., 1753

fotò

Ecoulougìo - Partisoun

Liò : Champ - Sebisso - Orle de bos - Ribo d'aigo

Estànci : Mesoumediterran, Subremediterran, Coulinen, Mountagnard.

Couroulougi : Éurasiatico-Sud

Sòu : Ca (Si)

Autour basso e auto : 0 à 1700 m

Aboundànci : C

Fitousoucioulougìo

Classo : Glechomo hederaceae-Urticetea dioicae

Ordre : Lamio albi-Chenopodietalia boni-henrici

Alianço : Alliarion petiolatae

Assouciacioun : Pancaro entresigna

Partisoun en Prouvènço : CCC à C : mai o mens coumuno ; R à RRR : pulèu o forço raro ; "ges" dins aquéu relarg.
fotò Rose Plano Auto Basso Safrouso Preaupenco Marino Aup
C
RR
C
R
C
CC
C
C

Coumpara Vióuleto emé uno autro planto

fotò

Uno questioun, uno remarco...